Jihozápadní Čína - čínština a její dialekty, kultura, národnostní menšiny (původ, jazyk a zvyky) - především Yiové a perspektiva přežití tradiční čínské kultury - fotografie, lomo a holga

Ach kolik se toho dá napsat o tomto úžasném národu! Beraní zápasy! Dav se rozestoupil, z kumpána vedle mě táhne chlast! Šátrám v batohu pro lomo a lidi mezitím tlačí berany proti sobě. A už ho mám! Cvásk!

"Nevidím přes váš ručník," honí se mi hlavou. "Býčí zápasy trvají i třeba hodinu," říká mi můj kamarád z davu. Slunce pálí. A já taky pálím - nablint! Cvak...

"Jeď!!! Dělej," řve jezdec. "Prásk," ozve se rána bičem. "Uhni," (vše v čínštině) křičí policista na podnapilého diváka, který se snaží zkrátit si cestu přes rynek. Tssss! Slzný plyn teče do očí. Otáčím hlavu s prsem na spoušti. Klik!

"Peng bum peng peng bum," bije šaman Suni do bubínku. "Hujáááá," zpívá u toho. Rolník zaplatil 20 yuanů a čeká, až ho kolega zbaví zlých duchů. Cvak!

"Já se stydím, na vyhlášení nepůjdu," říká (v nuosuštině) jedna z krasavic, když ji moderátor akce vyvolává mikrofonem na pódium. Zmáčk!

Hudba hraje a dívky korzují po rynku, kde se za okamžik budou prohánět býci a kde poteče krev a slzný plyn. Zatím vcelku nuda, čínská klasika národnostních menšin - tanec a zpěv. Dole na bobku sedí něco jako pořadatel a na hlavě má podivnou hučku. Z igelitového pytlíku jí cosi, co vypadá jako kuře. "Úsměv!" Cvak!

"Tak kde je pozůstatek toho yamenu?" Nemůžeme ho najít! Bloudíme v jižním cípu okresu Zhaojue v centrálním Liangshanu. Hele babka s nůší a jeden z totemových symbolů lidu Nuosu. Blik!

Další Suni, tentokrát postarší paní. Sedí v rohu trhu v okresním městě Butuo, kde jsme prošvihli festival pochodně. Až doteď byla moje nálada na bodu mrazu, ale pozorování těchto lidí mi ji zase zvedá do patřičných rovin. A prej že s kouzelníky není legrace! "SSSSSSSSsssssssssssss," začně na mě syčet, když vidí, že jí fotím. Balím vše a radší odstupuji, zlých duchů mám v sobě už dost...

Strašná cesta. Stařík vedle mě je inkontinentní, a tak co chvíli močí do láhve, kterou podle smradu k tomuto účelu má vyhrazenou už pár týdnů. V rokli uprostřed cesty najednou stojí žena, jakoby z nebe spadla. "Kam to bude?" Autobus se celý třese, bude to neostrý... Ale co, vždyť je to lomo! Cvak!

Hlavní náměstí v Meigu, okolo autobusové stanice. Tam to žije. Všichni na mě čumí a já zase na ně. A hele, krasavice v tradičním oblečení, dvě z nich mají dokonce na hlavě "netopýra". Cvak!

Poté, co jsem našel v jedné vesnici starý tradiční barák Nuosuů se strážní věží mířím zpět na vozovku. A tam, u haldy suchého plevele se krčí ona. Stará a chudá, dívá se nepřítomně dopředu před sebe. Beru Lomo, cvak! Milisekundu poté si mě všimla a zakryla si obličej. Pozdě... Pardon!