Jihozápadní Čína - čínština a její dialekty, kultura, národnostní menšiny (původ, jazyk a zvyky) - především Yiové a perspektiva přežití tradiční čínské kultury - fotografie, lomo a holga

Právě jsme vystoupili z vlaku v Chuxiongu 楚雄, Samosprávné yiské prefektuře v provincii Yunnan. "Mám hlad," říká (v čínštině/angličtině/korejštině) Sunim asi tak třikrát za 3 minuty. Když má hlad, musí se najíst. A hlad mívá pravidelněji, než atomové hodiny. Po úmorném hledání restaurace, které není pro Čínu vůbec typické a kdy i já už hlady nevidím, nacházíme huiskou muslimskou žrádelnu. "Je hezká?" ptám se Sunim a pokukuju po sousedním stolu, kde sedí holka s klukem a pes. "Ani ne, ty dobytku," odpovídá, spiklenecky na mě mrkne a dál si užívá prostých nudlí se zeleninou a masem, které působí jako balzám na strhané útroby. Nikdy nepochopím ten asijský koncept krásy... Ten pes... A kde je vůbec moje jídlo? Hele, pes jde ven! Kde mám lomo? Cvak!