11.09.2010, 11:06 | Zobrazovat výběr fotek Čína  Běloši  

Bílá hov.. hovada

Předně chci uvést, že nemám v úmyslu jakkoliv omlouvat šedivé stránky charakteru průměrného Číňana. Co tady v Chengdu ale předvádí komunita přistěhovalců a studentů ze Západu (rozuměj Evropu a USA), nad tím občas zůstává rozum stát. Mám hlavně na mysli příslušníky té své - bílé rasy.

Včerejšek jsem strávil se svými dvěma výbornými (normálními, inteligentními...) čínskými kamarádkami. Po pár škopcích v univerzitním, výhradně čínském hipísáckém baru jménem „37 stupňů“, jsme se v načatém pátečním reji rozhodli vypravit do nějakého více živelného podniku. Moc se mi nechtělo, protože jsem tušil, jak to bude vypadat. "Pojď, bude to legrace," řekly obě s jistou dávkou upřímnosti i ironie zároveň. "No nakonec proč ne, vždycky jsem rád chodil do ZOO," odvětil jsem a šlo se...

Volba padla na „Jellyfish“, který je vlastněn dvěma Izraelci. Hned vedle tohoto baru je francouzský klub „Café Paname“. Celé toto místo spolu s blížícím se víkendem ožívá jak zápaďáckou, tak čínskou klientelou. Tu druhou zmiňovanou z velké části tvoří příšerně načančané a zmalované Číňanky, které vyrážejí na lov euroamerických peněženek.

První, co mi včera kazilo výhled na sbírku likérů za barpultem, byli dva bílí, vysocí hiphopeři. Byli navlečení do těch nejpředpisovějších čuprovejch hadrů (mix basketu, skejtování a krystalicky čisté, devětadevadesátiprocentní a tudíž zdraví škodlivé lidské demence – vyleštěné kožené boty se špičkou). Vyšampónovaní drsoni s „krudym“ výrazem na obličeji pohupovali boky do zmixovaných a zrychlených hudebních slátanin, cucali drahé neonové koktejly a házeli lascivní pohledy na stůl, kolem kterého seděly dálnovýchodní děvušky. Ty byly navlečeny do růžových, černých a tyrkysových pytlů...ehm pardon...šatů. Takovýmto pitomečkům se v angličtině říká „show-off“. Oba to měli, obrazně řečeno, vytetováno na čele.

Jedna z těch mých dvou kamarádek je lesbička. Nebo alespoň bi, do detailů jsem to neprozkoumával. Přišel k ní jeden pologramotný Francouz, kterého znám z minulého roku. Tvářil se jako velký kamarád a naslouchač. O pět minut později za mnou přiběhla se slovy „zachraň mě“ a za ní se potácel Casanova s rukou přilepenou k jejímu zadku. Když jsem se k tomu hotovil, hodil na mě tenhle skrček zlověstný pohled a taktně naznačil, že mám jít někam a ani se nesnažit ukrást mu jeho novou, dle jeho mínění snadně přeříznutelnou hračku. „Jestli nechceš, abych si ublížil, když se mu budu pokoušet rozbít hubu, budeš si muset poradit sama. Prostě mu řekni, ať táhne, nic ti neudělá...“ řekl jsem jí čínsky, otočil se ke svému pivu a čekal co bude. Situace se nakonec vyřešila tak nějak sama, jelikož „objekt zájmu“ ve zdrojovém kódu jeho chorého mozku je velmi často a rychle se derivující (nikoliv integrující) proměnná. O hodinu později jsem našel tohohle krasavce schouleného před barem v rohu budovy, jak tiše a pokorně zvrací. Veškerá sranda ale měla teprve začít.

Oni dva zmiňovaní hipmrdáci pozřeli pár drinků a asi zapomněli, že barva jejich kůže není černá. Co ale bylo temné, to byl evidentně jejich mozek. Velikost jejich přirození byla patrně úměrná jejich inteligenci, což pro ně muselo být obzvláště frustrující. Před oběma bary vytvořili tlupu podobných hovad, jako jsou oni sami a vytáhli na trestnou výpravu proti druhé tlupě... Té říkejme třeba „nýmandi“. Jablkem jejich sváru byl jeden z těch zmiňovaných „růžových pytlů“. Všechno skončilo hromadnou bitkou, kterou bylo docela komické sledovat z povzdálí. „Borci z brůklynu“ pochopitelně dostali od „nýmandů“ nehorázně po držce (včetně kopaček do žeber a do ksichtu, když se váleli po zemi), což bylo nad slunce jasné už dlouho dopředu. Nýmandů bylo totiž o pár (dutých) hlav víc. Celou tuhle šou utnula až policie, která nejprve trošku pobaveně sledovala tohle kočkování bílých opiček a zasáhla až ve chvíli, kdy vzduchem začaly létat předměty a lidé.

O co je tedy lepší průměrný vzorek západní populace, než průměrný vzorek čínské populace? Musím vás zklamat... Naproti všem utkvělým představám říkám - o nic! Ba co víc... Průměrný vzorek západní populace v Chengdu by na petriho misce vybujel v obrovskou, nechutnou, hnědozelenou a jako hovno a žluklé chcanky smrdící plíseň. Je to snůška looserů, mentálních liliputů a obludek, které by ve svých zemích dostávaly kontinuálně přes držku už jen proto, že existují a nikdo by o ně patrně ani myšlenkou nezavadil. Ale tady - ve společnosti chudých rolníků, "růžových pytlů" a "komoušů" jsou za hvězdy. Hvězdy z těch super zemí, kde si můžeme říkat, co chceme. A na to balí vagíny ze Země středu.

Byla noc. Prostorem se po náhodně vygenerovaných trajektoriích motaly postavy zmožené alkoholem. Jakákoliv motivace typu „sebrat poslední zbytek soudnosti, svalit se do taxíku a odjet do té díry, odkud jsem vylezl“ naprosto chyběla. Někteří se rozhodli restartovat svůj systém tím, že polehávali v záhoncích a vydávali podivné zvuky. Nějaký zatoulaný biolog ze Sichuanské univerzity propásl svou životní šanci. Mohl totiž popsat nový druh. Jaký? Dle daných indicií si odpověď doplňte sami...

Byl to zábavný a poučný večer. Francie, Nizozemí, Belgie, USA... Když k tomu připočtu ještě hooligany z Velké Británie, se kterými mám jednou týdně fotbalový trénink... Ti, kteří tady žijí v průměru pět let, neustále si stěžují, jací jsou Číňani čuráci (omlouvám se za vulgární výraz, jen cituji), chovají se, jakoby jim celé Chengdu patřilo a přitom neumějí kváknout ani jediné slovo čínsky... Co mi z této rovnice vyjde?

Ano, správně... Barbaři! Nedivím se, že nás za ně místní stále považují. Je to naprosto právem, když vidím, jaká „reprezentace“ takzvaně vyspělého světa se tady sešla... Zlatí lidé z hor... Zvláště ti takzvaně „primitivní“, „opoždění“ a „špinaví“. Až masivní erupce na slunci vyřadí veškerou světovou elektroniku, budou to oni, kteří nám natrhnou zadek. Zatímco my budeme umírat v příšerných bolestech na nedostatek Facebooku, oni budou dál nerušeně pěstovat své čínské zelí a po pastvinách prohánět dobytek. Jen houšť... Takhle na nás, tohle nám patří!

Diskuse k příspěvku

  1. karosh

    19.10.2010, 09:48

    no... ono to prave melo poukazat na to, ze i my umime bejt uplne stejny hovada jako ti, ktere kritizujeme... jak rikam, neomlouvam tim sedive stranky prumerneho cinana :)

  2. Vářa

    17.10.2010, 17:52

    Čtu ti to tady, sedim u okna směřujícího k bráně kampusu, kde se po straně silnice krčí několik stánků s 麻辣烫, obsypaných Číňany. Je půlnoc, přesto však řvou jak protržený, všechen bordel od huby hážou okolo na zem a zrovna před pěti minutama si tam dali dva borci lahvema od piva přes hlavu. Je to tu na denním pořádku a skupinový bitky Číňanů jsou tu mou oblíbenou noční zábavou sledovanou z jedenáctýho patra. Jakkoliv s obsahem tvého slohového cvičení souhlasím, přesto bych Středozemáky nacpal do stejného verbežího pytle .

  3. nene

    26.09.2010, 11:55

    no děsila jsem se, že to bodou číst tvý rodiče, ale už se stalo :-))) jinak dobrej článek!

  4. pka

    22.09.2010, 14:41

    Ses nám nějak rozohnil :-) Už se těším, snad to vyjde ...

  5. Almad

    19.09.2010, 12:19

    Diky za motivaci ,)

  6. kuba

    11.09.2010, 12:13

    smutny.. debilove, nesnasim je!

  7. Hermit

    11.09.2010, 11:38

    smutny jak pravdivy to je

Odpověď

*

(90915)

Copyright Jan Karlach 2001 - 2017. Vytvořeno na základě šablony Obscura, jejímž designérem je elemis. Všechna práva vyhrazena.