Jihozápadní Čína - čínština a její dialekty, kultura, národnostní menšiny (původ, jazyk a zvyky) - především Yiové a perspektiva přežití tradiční čínské kultury - fotografie, lomo a holga

Konecne trocha slunce...

Rano jsem vyrazil na nadrazi, abych si koupil listek do Luoyangu. Hezky se vycasilo, prijemne lec mokre podnebi zprazilo dost horke slunce. Nastesti neni tak vlhko jako v Sanghaji... Chtel jsem softseater, ale posledni mozna varianta byla hardseater. Jelikoz mame zkusenosti z minuleho roku, nepohrdnul jsem...
Po teto uspesne procedure jsem vyrazil vstric obrimu Xuanwu Hu parku. U brany jsem se vmisil mezi cinske turisty a uniknul tak placeni zlodejskych 40 RMB za vstup. Par byl obri, plny jezirek, pres ktere vedly cetne mostky. Asi po hodine a pul rychle chuze jsem jej zpulky obesel a zamiril k Sunjatsenovu mauzoleu... Po chvili jsem rozlustil, ktery bus jede kam a nechal jsem se dovezt za 1 RMB primo pred monument. Cestou me zajali rodice male Cinanky, kterou nutili, aby se mnou mluvil anglicky. Kdyz uz ze sebe neco vysoukala (whats your name, where are you from), odpovedel jsem ji cinsky...

Samotne mauzoleum je monumentalni. Vstupne je tez astronomicke - 80 RMB, to je skoro 8 euro, takze Evropa hadr. V prvni moment jsem to chtel otocit, ale pak jsem si rekl, ze kdyz uz jsem se dobabral az sem, pujdu tam. Neda se rict, ze by to stalo za to, ale uplny pruser to taky nebyl. Pekny cisty obri megapark, vsude cisto, turistu tak akorat. Sokujici je, ze ta sama cena plati i pro mistni, takze videt Sunjatsenovu hrobku si muze dovolit skutecne malokdo... Nahore jsem zjistil, ze sochu Sunjatsena vytesal cesky sochar, jehoz jmeno jsem zapomnel, ale urcite se to da dohledat...

Byl podvecer, a tak jsem se vydal na cestu zpet. Trvalo to dalsi asi 2 hodiny, nez jsem se dosoural az do hostelu. Tam me zajala skupina Cinanu, studentu anglictiny a zacali me brutalne zpovidat.

Zajimavosti je, ze tihle studenti jsou vsichni stejni. Strasne vrele se s vami bavi o tom, co potrebuji vedet, pak vas oskubou o e-mailove adresy a jdou pryc... Milejsi jsem potkal u mauzolea, coz jsem zapomnel zminit... Ptali se me, zda jsou v Nanjingu nejake cedule, na nichz se vyskytuje spatna anglictina. Z rukavu jsem vysypal asi 20 pripadu, oni kouleli ocima, nestacili se divit, pak podekovali a odesli...

Prave ted je poledne, mam sbaleno a v 18:12 mistniho casu mi jede vlak do Luoyangu. Jizda trva 14 hodin, na misto dorazim kolem devate...

Diskuse k příspěvku