Jihozápadní Čína - čínština a její dialekty, kultura, národnostní menšiny (původ, jazyk a zvyky) - především Yiové a perspektiva přežití tradiční čínské kultury - fotografie, lomo a holga

Z Kambodze do Thajska a nasledny relax

Cesta ze Siem Reapu na hranicni prechod Poipet byla vskutku desna. Presne podle legendy... Sedm hodin pojidani prachu, hrbolu a nekompromisniho stylu rizeni. Kdyz jsme dorazili do Poipetu, patrne jednoho z nejhnusnejsich mest, ve kterem jsem kdy byl, prvni co jsem udelal bylo, ze jsem strcil svoji zaprasenou hlavu pod trubku s vodou a radne se umyl. Tohle obvykle nedelam, ale uz se to nedalo vydrzet... Na hranicich nebyl zadny problem, za pet minut jsem byl orazitkovan a vpusten do Thajskeho kralovstvi.

Druha strana prechodu byla jako nebe a dudy. Klimatizovany autobus, cistotou zarici ulice a pratelsti lide, ochotni pomoci s cimkoliv. Asi po peti hodinach klidne jizdy autobusem jsem dorazil do Bangkoku. Vlezl jsem do metra a pripadal si jak zebrak. Byl jsem umolousanej, spinavej, porad zaprasenej, na zadech hnusny olysaly batoh a deodorant jsem nepouzil uz asi dva mesice. Vedle me stojici businessman v kravate a s kufrickem se rozpacite usmival. Zkratka zavital jsem zpet do civilizace...

Po chvili jsem nasel byt Mika, meho kanadskeho bratrance - v jedne z tech nejlepsich ctvrti Bangkoku. Nasledujici ctyri dny jsem nedelal vpodstate vubec nic, jen vydychaval predchozi narocnou cestu, toulal se po meste a jezdil lodi po mistnim kanale. Bangkok, presne jak me pred tim upozornoval Mike, je dobry spis pro nakupovani a nocni zivot, nez na nejake to toulani po pamatkach. Je tu sice spousta ruznych klasteru, kralovsky palac a par dalsich zajimavych veci, ale cele to tone v neskutecnem frmolu, ruchu, znecistenem ovzdusi a vecnych zacpach na silnicich. Po dvou dnech za mnou prijela Nora. Zustali jsme 2 dny v Bangkoku, slo se totiz na koncert Mikovy pritelkyne Sathriny... A pote hura na Ko Chang, druhy nejvetsi ostrov v Thajsku, nicmene stale stranou toho hlavniho turistickeho proudu.

Musim rict, ze jsme nadmiru spokojeni. Bydlime v chatrci za 3 dolary za noc v krasnem prostredi - na vrcholu utesu a castecne v pralese, s nadhernymi vyhledy. Dnes jsme si pujcili motorku, nasli jsme zcela opustenou plaz a relaxovali. Nasel jsem docela cerstve spadly kokosovy orech, ktery jsem po opicim zpusobu rozbil o sutr. Vypili jsme mleko a vyjedli zbytek...

Rekl bych, ze nasledujici dny nebudou prilis "denikove". Bude to spis flakani po plazich a mozna nejaka ta prochazka v dzungli, ci vylet lodi na jeden z prilehlych mensich ostruvku... Kdyby se stalo neco mimoradneho, okamzite napisu :).

Diskuse k příspěvku