First Bus To Langmusi

Tak po odmlce jsem zase na prijmu. Sedim v internetove "kavarne" v Langmusi, okolo me sedi tibetane, nekteri i v mnisskem rouchu a pari na kompech strilecky a realtime strategie.

Vcera jsem se rozhodnul opustit Xiahe, i kdyz moje pradlo jeste nebylo suche. Batoh tedy vazil asi o 2 kila vic, ale co se dalo delat. Zkazilo se pocasi a ja jsem se musel hnout dal. Jedina stanice, do ktere byl listek bylo Hezuo, asi 80 km jizne od Xiahe. Cesta autobusem byla jak jinak nez uchvatna. Mijeli jsme vesnice a vesnicky, ve kterych bylo spousta malych "lokalnich" chramku, vse zaborene do zelenych kopcu. V kazde vesnici se mi chtelo vystoupit... Rikam si, ze by to byl opravdu krasny kraj na bikovani, coz neni rozhodne nerealny napad. Mozna nekdy v budoucnu. Dorazili jsme do Hezuo, jehoz dominantou je asi petipatrovy chram a jeden mensi chramek se nachazi v kopci nad mestem. Samotne sidlo bylo pomerne velke, prasne a rusne a opet vykazovalo znamky pocinsteni. Rozhodl jsem se pokracovat.

Hned na nadrazi jsem nasedl na korbu mistniho "motoriksi", ktery me za 2 RMB zavezl na jizni nadrazi. Hned z korby jsem skocil do odjizdejiciho autobusu do mestecka Luqu. Asi za hodinu opet uchvatne jizdy, behem ktere jsem videl obrovske shromazdeni nomadu a motorkaru na kopci pred nami a opet jsem chtel vystoupit, jsem dorazil do teto "ospale diry". Tam jsem zjistil, ze autobus do Langmusi uz dnes nepojede, a tak jsem se musel ubytovat. Zadny hostel tam nebyl, takze jsem zvolil tu nejlevnejsi moznost, kterou jsem nasel - 68 RMB za pokoj v hotelu, des! Paradox - nejmensi mesto, nejdrazsi hotel.

Po tradicnich nudlich u muslima a asi dvou litrech caje (cena celkove 2 RMB) jsem se vydal na obchuzku. Belocha tady mozna kdysi videli leda tak v televizi. Mozna prehanim, ale kazdopadne ten den jsem byl s jistotou jediny laowai ve meste. To samozrejme zpusobilo poprask - lidi se shlukli pred restauraci, kde jsem jedl a vyjevene cuceli, po chvili na jejich tvarich vysvitnul usmev. Prochazka po ulici byla jeste "horsi", pripadal jsem si jako David Beckham. Z ruznych obchodu a obchudku vybihali Tibetane, Muslimove a Cinani a kazdy mi nabizel cigaretu a pote zahajil tradicni zpoved - otazky v poradi odkud jsem, kde to je, kdeze to je, jestli jsem sam, jestli jsem zenaty atd. Jestli to takhle pujde dal, brzo se ze mne stane regulerni kurak... Nicmene odmitnout cigaretu je jako odmitnout pratelstvi.

Po ulicich jezdily vyhradne motorky - nektere tzv. "jawa-like", jine byly nabusene. Na tom druhem typu jezdili prevazne Golokove s nozem u pasu a divoce rozevlatymi vlasy. Vsichni mavali, rehtali se a rvali tradicni "heeeloooou", zadna novinka. V podvecer se spustil dest, tak jsem zvolil ustup do pokoje. Byla tam telka s asi 20ti programy, na nekterych bezelo to same, ackoliv se jinak jmenovaly. Jediny, ktery chybel, byla CCTV 9, ktera je kompletne v anglictine. Po chvili prepinani, behem ktereho jsem mimojine narazil na hudebni porad, kde hrali skladby skupin Coldplay a Cinematic Orchestra (!!!), jsem zvolil sportovni kanal. Asi dve hodiny bezel porad o historii olympijskych her a pote nasledoval mezinarodni zapas Malajsie-Cina. Zvlaste jsem si uzil barvity komentar, slova byla chrlena kadenci samopalu kalasnikov. Malajsie tezce vyhorela a odnesla si debakl 1:5, coz komentatori kvitovali radostnym rvanim.

Pomalu jsem usinal... Rano jsem vstal v 6:30, abych chytnul prvni autobus do Langmusi, ktery mel odjezd v 7. Dobre, ze jsem vstal driv, protoze ridic zvolil odjezd o 15 minut drive. Nicmene zastavil v centru mesta a tam cekal dalsi hodinu na lidi. Kdyz uz jsem nebyl v buse sam a pristoupili dalsi 2 lide, mohli jsme vyrazit. Nerad se opakuji, ale cesta opet stala za to. Je to jako 360 stupnu siroke kino. Lidi v autobuse postupne pribyvalo, byli to vyhradne mistni s ruznym nakladem a jejich decka, kteta na me nevericne poulila oci. Ridic byl sverazny, predjizdeni do zatacky zadny problem. Tesne pred Langmusi nam do cesty skocil fizl a stopnul autobus, vytahnul ridice ven a odvedl stranou. Videl jsem, jak se ridic rozciluje a rozhazuje rukama. Po chvili se vratil pro doklady a odesel do budovy. Po 15ti minutach, behem kterych jsem dal mistnim par susenek se vratil bez dokladu, nicmene s nekolika papiry v ruce. Rekl bych, ze se jednalo o nejakou staru, ridic byl Tibetan. Byl evidentne rozladen a porat neco brblal. Za chvili jsme dorazili do mesta, ja jsem vystoupil a hned se ubytoval za prijemnych 25 RMB/noc. Okoli vypada nadherne, vesnicka je plna chramku a obklopuji ji bile skaly, asi se tady zdrzim minimalne dve noci. Jen pocasi trosku stavkuje, ale snad se mnisi primodli za nejaky ten paprsek...

Diskuse k příspěvku

    V diskusi zatím není ani jeden příspěvek.

Odpověď

*

(64403)

Copyright Jan Karlach 2001 - 2024. Vytvořeno na základě šablony Obscura, jejímž designérem je elemis. Všechna práva vyhrazena.