Druhý den po návratu jsem se rozhodl jet do Brna na festival Semtex Culture. Na festivalu jsem nebyl dva roky, a tak jsem chtěl nasát trochu té atmosféry, jejíž vůni jsem už skoro zapomněl. Hlavní důvod, proč jsem tam jel, byli jednak mí kamarádi ze Slovenska, které jsem neviděl léta a druhak moje srdeční záležitost - britská skupina Asian Dub Foundation, kterou jsem naposledy viděl před dvěma lety v Roxy a jejíž muzika mi tudíž dost chyběla. Skupinu opustila jedna z jejích největších stálic - basák Dr. Das, který byl nahrazen Chandrovým bratrem Martinem, a.k.a Babu Stormz... Před prázdninami také odešli dva MCs, Spex a Lord Kimo. Byli nahrazeni navrátivším se MC Aktarv8rem a nováčkem Al Rumjenem, provařeným MCm z mnoha britských ska-punkových projektů. Ten poslední fakt se mnou trošku zatřásl, když jsem to uslyšel, jelikož ska-punk ze srdce nesnáším.
Na místo jsme dorazili já, Franta (můj osobní řidič :), DadAN, Yuri a Matúš po vydatné večeři v brněnském Mamutovi. Fernet s kolou v PET flašce od Dobré vody už pomalu docházel, čekali jsme na Cybera, jestli nás protáhne skrz bránu, ale nestalo se, patrně jsme přišli pozdě, nešlo se mu dovolat...
Zaplatili jsme tedy čtyři kila pade a vešli před stejdž. První, čeho jsem si všimnul bylo, že za gramcema stojí Sunj, nikoliv Pandit. To byla pozitivní zpráva, protože Sanjaye jsem ještě nikdy naživo neslyšel. Hrát kapela začala se značným zpožděním. První skladba byla Tank a zněla dost rozpačitě. Rád jsem na stagi opět viděl Aktara, ale Al Rumjen mi nesednul od prvního rýmu... Když se k tomu přičetly tradiční české problémy se zvukem (Babu Stormz skutečně rozpoutal na můj vkus až moc prudkou basovou bouři - jeho kytara značně dominovaly nad ostatními nástroji a to nebylo dobře), začátek vyzněl více než rozpačitě. Navíc druhá nejbližší stage byla hiphopová a byla orientována dost nešťastně, takže zkurvení Kontrafakti prosakovali skrz hlavní headlinery večera...
Postupem času se zvuk trochu vylepšil. Ale pouze z technického hlediska. Skladby byly většinou z Tanku, občas z Enemy of the Enemy (Rise to the Challenge ušla) a skupina přidala pár kusů z nového připravovaného alba, což byl asi největší kámen úrazu. Znělo to jako současný tuctový "trendy" DNB, invence se poněkud vytrácela... Poslední věci před pauzou byly Riddim I Like a skladbu, kterou skupina hraje vždycky - Taa Deem... Je mi líto, že to musím říct, ale nejlepší pasáže koncertu obstarával Sunj, který prakticky neslezl z pódia a neúnavně pouštěl své sety... Po návratu na stejdž skupina dala k dobru ještě asi dva kusy, mezi nimi Warring Dhol, a pak se opět odebrala "do kabin", řečeno hokejovou terminologií. Sunj opět zůstal a hrál a najednou _prd_, byl ustřižen, na stage vlítli bedňáci a odpojili všechna zařízení. CO TO DOPRDELE JE??? Těžko říct, jestli tohle bylo v plánu, nicméně nás to pořádně namíchlo. Co se stalo s Rebel Warriorem? Kde je Naxalite, La Haine a další nesmrtelné tracky. Nedošlo na ně. Ještě chvíli jsme nevěřícně postávali a pak se odebrali pryč. Cestou mi ještě volal Cyber, omlouval se, že se nemůžeme vidět. Nabídnul nám, že můžeme jet s nima busem do Prahy, ale jelikož jsme byli autem, odmítnul jsem. Je to škoda, chtěl jsem s ním pokecat, ale odlítali velmi brzy zpět do Anglie...
Celkově bohužel došlo na to, co jsem trošku podvědomě očekával. ADF zapadli do průměru. Patrně jim uškodilo tolik rychlých změn v lineupu a fakt, že začali jít trochu "s dobou", což v minulosti důrazně odmítali a právě to je činilo tak originálními. Nutno podotknout, že se drželi na absolutním vrcholu přes deset let, což si samozřejmě zaslouží respekt. Popravdě řečeno v té dlouhé pauze, kterou měli jsem čekal, že přemýšlejí jak dál, protože album Tank už naznačilo obrat jiným směrem. Čekal jsem, že třeba příjdou na to, že trošku utíkají od své filozofie. Nestalo se tak. Jsem zvědavý na nové album, ale nečekám žádné zázraky, spíš se nechám překvapit. Nadále jim fandím, třeba zase najdou svoji cestu.
Dnes ráno jsem si prošel recenze na různých hudebních serverech. Samozřejmě, že jsou všichni posraní z toho, jak byl koncert super. Asi byli na jiném festivalu, nebo prostě přebrali alkoholu či jiných omamných látek. Lidi nemají soudnost. ADF byli tak dlouho perfektní a po zásluze vychvalovaní, že teď se patrně každý bojí napsat ten smutný fakt, že "už dávno nejsou to, co bývali"...
Diskuse k příspěvku