01.08.2007, 06:30 | Zobrazovat výběr fotek Nuové  Cangyuan  Waové  Hory  Myanmar  Lincang  Jinghong  Čína  Yunnan  

V kraji minority Wa a ‘Not Very Easy Ride(r)’

Po kratsi odmlce, zpusobene nadmernou cestovatelskou aktivitou, jsem opet nasel intenetovou oazu v jednom z vetsich mest. Prave se nachazim v regionu Xishuanbanna a jeho hlavnim meste Jinghong, poslednim velkem sidle pred laoskou hranici. Udalosti poslednich dni byly pestre, vylicim je poprade.

Z mesta Gengma jsem vyrazil do Cangyuanu. Po prijezdu opet nasledovalo lehke zklamani - zadna exotika, proste rostouci kosmopolitni mesto plne obchodu - od betelu po pracku Fagor. Okoli bylo ale nadherne a vybizelo k prochazce. Na chvili jsem se zaseknul na mistnim Nou Campu (fotbalovy stadion) a pobavene cucel na vesnicky zapas, ktery tolik pripominal slavne derby Davle - Mechenice. Pak jsem se vydal za mesto. Chvili jsem se prodiral pesinkou, ktera vedla temer dzungli (bahno, bambusy vsude, motyli velci jak dlan). To, co nasledovalo, me docela prekvapilo. Narazil jsem na krestansky kostel a prave zacinala motlitba. Jenom, co me vsichni spatrili, vyskocili a kazdy mi "po evropsku" potrasl pravici. Sdelil jsem mistnimu kazateli, ze nejsem krestan a on rikal, ze to nevadi, at jdu dal. Bylo to cele dost zvlastni. V kostele byli prislusnici tri minorit - Wa, Lahu a Dai... Vsichni se modlili ke Kristu. Byl to jakysi mix mezi Evropou a americkym jihem. Temer gospelove zpevy stridalo kazani a modleni. Nahlednul jsem do zpevniku, byl v barmstine. Opsal jsem si text "There's a Call Comes Ringing" do deniku.

Pote jsem pokracoval v prochazce. Ve vesnici na me mavnul klucina z obchodu a pozval me dovnitr, kde bylo asi dalsich 10 lidi. Usadili me na sofa a po chvili otrkavani jsem dostal caj a jidlo. Maleho klucinu jsem ucil anglicky, pak jsme cuceli na bednu, kde probihalo cosi jako "barmske Eso," jen mistni Terka Pergnerova nebyla tolik blondata, nicmene mistni boybandy by se v pohode vyrovnali svym slavnejsim kolegum, jako napr. East 17 ci Backstreet Boys. Asi po dvou hodinach me pozvali domu. Mistnost byla cista a vyvedena. Hlavni stene vevodila neobvykla symbioza. Veprostred byl plakat Jezise Krista a po obou stranach obrovske podobizny Mao Zedonga a Zhou Enlaie. Po chvili se podavala opulentni vecere, dorazil i tatinek rodiny, ktery byl vesela kopa. Nicmene hned po jidle musel zpet do prace. Tou dobou uz byl pritomen kluk, ktery mluvil velmi obstojne anglicky, ale zezacatku se strasne stydel, protoze to bylo jeho "poprve", rozumejte poprve mluvil s cizincem. Ptal jsem se ho, kolik je tu tak bilych turistu. Odvetil... Tak 1-3 rocne...

Pote, co me prezrali doslova k prasknuti se zeptali, jestli mam kde spat. Jelikoz jsem ale mel uz zaplaceny hotel, zdvorile jsem odmitl dalsi "level" pohostinnosti. Byla uz tma a "Damian," jak jsem pojmenoval anglicky hovoriciho kluka (rekl si o to, nemel "anglicke jmeno"; v Cine kazdy, kdo se uci anglicky dostane od ucitele, nebo si zvoli sam "anglicke jmeno") se nabidl, ze me odveze domu. Jeste na skok jsme zasli k nemu. Porad se predem omlouval a rikal, ze jeho dum je velmi chudy. Dorazili jsme na misto. Ano, dum byl prosty, ale v jednom z rohu mistnosti stala obri souprava. Damian se mi sveril, ze jeho snem je jit studovat do Hongkongu a pak chce byt zpevak. Chvili jsme tedy cuceli na hongkongsky pop a hiphop, barak se otrasal v zakladech pod naporem mocnych beatu. Damianova maminka mi narozloucenou darovala tradicni bundu mensiny Wa. Byl jsem dojaty, nemel jsem nic s sebou, co bych jim mohl dat naoplatku, a tak jsem si vzal aspon adresu, ze jim neco poslu... Kdyz to videl maly klucina, ktery se mnou jako prvni navazal kontakt, odbehl a prinesl mi jako dar tradicni "chlebnik". To uz jsem se citil skoro trapne, ale musel jsem prijmout. "Prosim, jestli se ti darky nelibi, nevyhazuj je," rekl Damian. Odvetil jsem, ze nejsem blazen, ze tohle je pro me neco jako poklad. Pak me odvezl "domu", rozloucili jsem se a ja sel spat...

Rano jsem chtel jet do Lancangu, ale silnice je ponicena nedavnym zemetresenim, a tak jsem musel jet zpet stejnou cestou, jakou jsem prijel... Nic zvlastniho se nestalo, jen armadni kontrola mi tentokrat dukladne prosacovala batoh a opet se podivovala nad mym pasem a ptala se, odkudze to jsem.

Po prijezdu do Lincangu jsem se sel naveceret. Jak uz se to tak stava, byl jsem "unesen" mistni popovou skupinou, ktera byla prave "na snure", na jejich hotelovy pokoj, kde do me napumpovali asi 6 slabouckych cinskych piv. Ostudu sve zemi jsem neudelal, opily jsem byl vskutku decentne, zatimco mi protejsci byli "nachcani jak vezenskej kybl". Bylo to velmi zabavne, ale pred pulnoci jsem se musel rozloucit, protoze rano v 6:30 mi jel bus do Jinghongu.

Nakonec se ale ukazalo, ze kdosi ztropil chybu. V 6:00 jsem naklusal na nadrazi, kde mi bylo sdeleno, ze bus nejede a listek mi byl vymenen do Pu'eru a cast penez vracena. Autobus jel az v 8:30, takze jsem byl okraden o dve hodiny spanku, coz jsem nesl nelibe. Nicmene den mel teprve zacit. Prijel autobus, celkem luxusni. Nevim proc, ale opet jsem vyfasoval sedadlo vedle ridice, Cinani to delaji asi z vdecnosti, abych si cestu nalezite uzil. Nicmene ja mam spis celou dobu poradne nahnano, na prednim sedadle vetsinou neni pas a cinsky styl rizeni jsem uz popisoval.

Cesta tedy zacala dobre... Nicmene pak jsme dojeli na rozcesti. Jeste jsem stacil zahlednout ceduli "Pu'er 313 km" a uz jsme jeli po prasne ceste. "Haha, velmi vtipne, ale to uz by stacilo.." pomyslel jsem si po peti minutach jizdy. Nestacilo... Nasledujicich 6 hodin jsme jeli prumernou rychlosti 20 km/h po nezpevnene a blative ceste. Predstavoval jsem si, ze jsem predni naprava a pokazde, kdyz jsem ji slysel upet, "syknul" jsem si pro sebe taky. Pravdou je, ze cesta byla uchvatna. Videl jsem tu pravou tvar Yunnanu - straslive chudy, ale zaroven nespoutany. Cesta vedla zapadlymi vesnicemi. Cinani se neubranili ani svym "tradicnim surrealistickym uletum," kdyz nahle zpoza ohromnych bambusovych stromu vykoukla obri tovarna, ktera nebyla funkcni dobrych 20 let. "Cesta nikde, ale tovarna stoji, zajimave..." pomyslel jsem si. Lide na me koukali jak na zjeveni. Evidentne tudy moc belochu nejezdi a ja vim proc. Cesta to neni jednoducha, 6 hodin radne zadove a zadnicova masaze neni zrovna prijemnych, navic je zde stale potencialni nebezpeci uviznuti autobusu v nektere z nevyzpytatelnych blativych "rybnicku". Trochu symbolicky vyjev jsem uvidel v jedne z vesnic. Rolnik jel na rozhrkane motorce a misto helmy mel na hlave mensi verzi panve wok. Trochu me to rozesmalo, ale zaroven jsem si uvedomil, jak hrozny zivot tady lide musi mit.

Po prijezdu do Pu'eru, jak jiz nazev napovida - basty vyroby tohoto i u nas velmi zadaneho caje, jsem skocil do prvniho taxiku a uhanel na jizni autobusove nadrazi. V kazdem meste, i v te nejmensi dire, maji alespon 3 autobusova nadrazi, z kazdeho jezdi busy do jineho mesta. Je vzdycky velmi tezke "vykomunikovat" informaci, odkud a kam muj bus jede. Tady jsem ale porozumel hned napoprve...
Pu'er je dosti nevlidne mesto, ktere je obklicene cajovymi plantazemi. Kdysi to musela byt roztomila vesnicka, ale Kulturni revoluce evidentne zasahla i takto odlehle kraje.

Se stestim jsem chytil posledni vejtrasku do Jinghongu. Po prijezdu jsem toho mel plne zuby, ubytoval jsem se v prvnim "guesthousu" a ihned sel spat... Pred chvili jsem se probudil a sedim tady, v ohromne internetove kavarne a pisu tenhle zapis. Zitra nebo pozitri opustim Cinu a vydam se vstric JV Asii... Drzte palce, at vsechno klapne...

Diskuse k příspěvku

  1. karosh

    07.08.2007, 10:17

    lowaak: hehe, dobry! snad to nekdy rozlustime... moje stranky toho nepodporujou vic, jak tak casem koukam...

  2. löwaak

    05.08.2007, 13:05

    A navic koukam, ze Tve stranky nepodporuji cinske znaky...:-)

  3. löwaak

    05.08.2007, 13:04

    Tak jsem si chvilku hral s tim napisem na billboardu (trvalo mi asi pul hodiny, nez se mi do wenlinu podarilo vicemene spravne nacmarat ty znaky) a tri znaky se mi snad podarilo rozlustit. Prvni (?) je tady zrejme "sluzba"; druhy (?) razny, prudky (nebo spis nadseny); treti mi wenlin nesezral; ctvrty (?) pravdivy. Z toho vyplyva, ze je to uplne nahovno bez tretiho znaku:) Ale aspon jsem se zabavil:)

  4. Ivánek Úvaly

    04.08.2007, 22:59

    Zdar Káro, super reporty.. čtu je již delší dobu, i fotečky pěkný. Posílám pozdravy do Číny, Tibetu a Laosu.. zdar

  5. skanka

    01.08.2007, 19:14

    husty, paradni cteni ten tvuj zapisnicek, moje predstavivost pracuje na plny koule...

  6. karosh

    01.08.2007, 12:57

    netusim... urcite neco jako "mladi pionyri, olympiada je tady"... zeptej se mish :)

  7. polyester

    01.08.2007, 12:31

    Karo nevis, co se pise na tom billboardu?

Odpověď

*

(11359)

Copyright Jan Karlach 2001 - 2024. Vytvořeno na základě šablony Obscura, jejímž designérem je elemis. Všechna práva vyhrazena.