Rika se, ze kambodzske penize Riely jsou nejvetsi penezni zasobarnou bakterii na svete. Docela rad bych vedel, jak si stoji filipinske piso. Podle odhadu ma kazdy sedmy Filipinec zloutenku typu A. Penize jsou takove vlhke onipane a potrhane hadry. Kdyz se tyto dva faktory spoji dohromady, tak mam strach, abych v penezence nevyslechtil nejakou novou nelecitelnou chorobu. To nic, to jen tak na zamysleni uvodem...
Jeste doplneni k vcerejsku. Vsimnul jsem si, ze kazdy alespon trochu velky barangay (= vice jak 4 chatrce) ma zakladni ci stredni skolu. A v tesne blizkosti basketbalove hriste - at uz vybetonovane, nebo jen prasna plan s dvema obrouckami zavesenymi na palme. Basketbal je tady evidentne narodni sport, pro nejz Filipince nadchli americti kolonizatori. Fotbal tady tolik nefrci...
Take jsem si vsimnul, ze kazdou sebechudsi chatrc obklopuji kvetinace s roztodivnymi rostlinami. To znaci, ze chudi obyvatele zdaleka nejsou v depresi. Krome tedy jiz zminovanych horskych nasosku.
Ale zpet k dnesku. Probudil nas priserny vichr, boure a dest a mimo to jeste otresy pudy. Posledne jmenovany symptom je tady na temer dennim poradku. Cela oblast je velmi nachylna na zemetreseni, navic u Palawanu o sebe trou dve tektonicke desky. Podival jsem se na tuto mapu a skutecne. Ta tecka na severozapad od Luzonu, to je epicentrum pro 27.7.2008, 00:02 v noci. Sila kolem peti stupnu Richtera. Uz jsme si na to zvykli a temer tomu nevenujeme pozornost :).
Rano jsme skocili do typicky naprosto "asijsky" roztriskaneho autobusu a vyjeli vstric byvalemu hlavnimu mestu Palawanu Taytay. Cesta to byla zajimava. Zdejsi kraj je skutecne jedna obrovska dzungle semtam prerusena nejakym tim ryzovym polem. Primarni cil cesty byla banka, kde bychom se pokusili smenit penize. Tu jsme po prijezdu sice nasli, ale penize tam nemenili. Odkazali nas na mistniho "moneychangera", ktery nam ovsem nabidnul velmi lichvarsky kurz 39 piso za dolar (normalne je 43-44). Asi budeme muset vzit zavdek tim, co maji ve zdejsi odrbavarne turistu jmenem ArtCafe (41). Ptali jsme se, kdy jede posledni bus zpatky a pochopitelne dostali rozdilne odpovedi: uz zadny, ve 14, v 16 hodin a podobne. Nakonec jsme trochu pocourali po okoli, navstivili pevnost z 17. stoleti, koupili si vodu, banany a ryzove kolacky (vyborne - jeden za 5 piso) a sli zpet na nadrazi. Ve meste stejne nebylo co delat, tak jsme se rozhodli jet radsi zpet, nez abychom tady treba zustali cely den.
Po ceste zpet jsem si vsimnul docela dobreho paradoxu. Pred pevnosti bylo mnoho chatrci na kulech a pod nimi bahno. Ucinena malaricka lihen. Na jejim okraji ovsem stal penzion, kde bydleli asi 4 bili turiste. Mozna to sami nevedeli, ale sdileli ten malaricky mocal s mistnimi obyvateli, jen od tech chatrci je delila betonova zed. Docela zvlastni...
Take jsem si vsimnul cedule, na ktere byl vyobrazen Irrawadsky delfin (ten samy, ktery zije v Laosu - 4000 islands - a Kambodzi - mesto Kratie). Pobliz Taytay je velke jezero, kde pry zije kolem 100 kusu tohoto vysoce ohrozeneho savce a vedci se jej snazi chranit pred mistnimi rybari. Cely projekt se jmenuje Malapaya Sound, jak jsem se posleze dozvedel z internetu.
S neporizenou jsme tedy nasedli do busu zpet. Zdrzeli jsme se kratce, ale cela cesta byla i tak velmi zajimava.
Na Palawanu bude urcite hodne takovychto mist, o kterych se nepise v pruvodcich (coz je jedine dobre). Mist, jako je ostrov Linacapan, kde blogger Cheyenne Morrison objevil v dzungli starou spanelskou pevnost. Bohuzel nemame cas je vsechny objevit, protoze se musime flakat :))). Ted se zrovna rozprselo. Tajfun Fung-Wong, jehoz zlovestne oko prave visi nad centralnim Taiwanem nam posila pozdrav.
Zitra mame v planu udelat nejaky "island hopping" na vzdalenejsi ostruvky. Pozitri asi to same, chceme se pokusit dostat na Turtle Island, kam zadny z nabizenych vyletu nevede. Zkusime prekecat nejakeho rybare v pristavu, treba se zadari, treba ne...
V patek (doufam) odjizdime smer Coron Town na ostrove Busuanga. Musim taky zabukovat letenky prave z tohoto ostrova zpet do Manily. Ale to az pote, co budu drzet listek na lod v ruce.
Ted musim rychle koncit, protoze prichaze "power shortage" ci "blackout", tak aby se mi cele toto literarni dilo nesmazalo.
JO! Jeste cocka... Ta bude nevim kdy, protoze mistni stroje si nejak netykaji s mym USB diskem. Tak snad budu mit vice stesti pozdeji...
Diskuse k příspěvku