Nepoznali byste to z výrazu jeho tváře, ani z jeho chování. Je přátelský, věčně rozesmátý a velmi sdílný. Kde to ale pocítíte, to jsou texty jeho skladeb. Celý život se tváří v tvář střetával se smrtí, v dětství a dospívání viděl postupnou zkázu své země, až z ní nakonec musel prchnout jedním z posledních mezinárodních letů. Takový je K'Naan, somálský rodák, který se v posledních letech stal jedním z nejvýraznějších talentů africké hudby. Jestli bude pro Somálsko takovým polobohem, jakým byl pro Nigérii Fela Kuti, to ukáže až čas. Nutno ale podotknout, že k tomu má solidně našlápnuto. Přesvědčit se o tom mohli návštěvníci Paláce Akropolis, kam jej přivedla agentura Respect Music.
K akci jsem vyhlížel naopak s mírným despektem. Zajímalo mě, zda vstupné, které bylo nastaveno na rozmezí 350 – 450 korun, neodradí spoustu lidí, kteří by za jinak normálních (= levnějších) okolností tento koncert navštívili. Přecejen K'Naan před tímto koncertem nebyl v našich krajích natolik známý, aby za něj člověk dával tolik peněz, jako za vyhlášené západní kapely. Nicméně ti, kteří lehce pustili žilou své peněžence, rozhodně neprohloupili. A nebylo jich vůbec málo, spodní prostor Akropole praskal ve švech, na balkóně kromě dvou rozradostněných a křepčících šoumenů naopak seděli asi 3 lidé, které bedlivě střežil nesmlouvavý klubový bodyguard. Nicméně tento koncert rozhodně nebyl hozený do takové nálady, aby u něj mohl člověk sedět.
Když nastal ten správný okamžik (tj. začátek koncertu), sešli se na pódiu 4 lidé. Samotný K'Naan, jehož přívětivé oči a perfektní hlas po celý koncert oblažoval nejen přítomné fanynky, dále obrovský „bratr“, hrající na djembe (ci congo), poněkud asijsky vyhlížející kytarista a afroasijský podpůrný MC a vokalista. Pódium bylo vybaveno vskutku minimalisticky. Kromě postávajících protagonistů prostor vyplňovala spousta po zemi se plazících kabelů a malý stoleček, přes který byla přehozena somálská vlajka a na němž trůnil Apple MacBook, ze kterého si kapela pouštěla podklady. Až dodatečně, na zvětšenině fotky, jsem si všimnul, že na vlajce je nápis. „To my homeboy, K'Naan. Somalia Forever! Hassan“. Dosti typické pro celý koncert, zvláště poslední věta.
K'naanovy texty se z valné většiny upínají k jeho vlasti a její pohnuté minulosti i současnosti, k jeho rodině a přátelům a ke každodennímu životu v ulicích somálské metropole Mogadisho, kde si člověk nikdy nemůže být jistý, odkud zrovna přiletí kulka. Když porovnáme jeho příběh například s uhlazeným Eminemem a jeho pseudoproblémům v předměstských pseudoghettech, je jasné, čí texty jsou autentičtější. „Muslim, jews and christian war, noone is left to praise the lord,“ zpívá v jedné své písni, kde apeluje na mír mezi znesvářenými náboženstvími. Další skladbu věnoval své matce a uvedl ji proslovem, že si vlastně dlouho lámal hlavu nad tím, jak píseň o své matce napsat, aby ji dostatečně poděkoval za to, že ho přivedla na svět, a že mu dala veškerou svou lásku.
Většina skladeb je k nalezení na K'Naanově debutovém albu „The Dusty Foot Philosopher“. A ačkoliv byla promotion představovala K'Naana výhradně jako hip-hopera, není tomu tak. On je i zručný vokalista a hraje na congo. Styly jeho skladeb se dost lišily. Od hip-hopu, přes reggae až po world music a samozřejmě nechyběl ani totální mix těchto stylů dohromady. Nemalou část koncertu zabral i přednes poezie. Jednu takovou skladbu si nechal do prvního přídavku. „They got blood on the ground and they couldn't get it off,“ to byl její refrén. Předtím, než začal recitovat a zpívat, požádal o naprosté ticho v sále...
Frontmana skvěle doplňovala zbylá trojice. Kytara zněla nádherně čistě a svůj um předvedl i hráč na djembe, který se občas, stejně jako kytarista, zapojil do podpůrných vokálů a MCingu.
Druhý MC K'Naana perfektně doplňoval. Výsledné spojení šlapalo výborně, bylo to takové symbolické – pozorovat tyto 4 postavy, jak popocházejí po prázdné stagi a ždímají ze sebe neuvěřitelné porce energie, které předávají svým posluchačům pod pódiem v podobě muziky.
„You guys ready to leave,“ zeptal se poté, co skončil první přídavek. Bouře nevole donutila muzikanty přihodit ještě dva kousky, než se nadobro rozloučili a v Akropoli zavládla spokojenost a dobrá nálada.
Závěrem musím říct, že tento koncert byl pro mě jedním z největších kladných překvapení tohoto roku. Klidně bych dal i víc peněz, kdybych věděl, jak kvalitní bude. Není divu, že K'Naan už je pojem v hudebním světě, až na něj pějí slova chvály takové kapacity, jako jsou Mos Def nebo Youssou N'Dour. Chybí tomu už jediné – K'Naanovo velké, v současné době zdá se nesplnitelné přání – sjednotit rozklíženou vlast a nastolit mír. Hudba je prostředek, který spojuje lidi a zároveň může nést i výrazné poselství, o tom není pochyb. A zvláště ta jeho, jejíž slova již dolétla už do celého světa, dokonce i k lidem z vyšších míst. Pokud by se K'Naanovi povedlo přispět byť jen malou špetkou pozitivní energie k převrácení pomyslných vah na stranu míru, stal by se legendou. Nezbývá, než mu to přát.
Diskuse k příspěvku
V diskusi zatím není ani jeden příspěvek.