Rockový festival v Číně? Pro spoustu mých kamarádů neuskutečnitelné sci-fi. Čína je přece země, kde lidé umírají na ulicích hlady a kde důvody k radosti neexistují. Teda... Říkali v televizi, žejo... Jedno sobotní odpoledne jsme s Jakubem (přijel se na mě podívat z Chongqingu 重庆) a dalšími kamarády vyrazili na akci jménem "Rock Aid Sichuan". Jednalo se o jednodenní hudební festival, jehož výtěžek byl věnován dvěma školám ve vesnicích postižených zemětřesením. Organizaci si vzal na starost jeden Fin, který v Chengdu pracuje v IT...
"Vypni motor, ti cizáci ať zůstanou vevnitř," řekl milicionář a zapnul kameru, kterou držel v ruce. "Do prdele práce, deset hodin děsivý jízdy a teď nás pošlou zpátky," svorně nám čtyřem "(大鼻子 - čínský hanlivý výraz pro cizince">velkým nosům)" problesklo hlavou. Dejte Tibeťanovi nějakou funkci a rázem se z něj stane ještě vetší úlisňák, než je průměrný čínský policajt. A přitom dostat se až sem dalo takovou práci... Prvního října Čína velkolepě oslavila 60. výročí svého...
Při pohledu na taoistickou horu doslova obsypanou turisty jsme se rozhodli dát boční cestou. Nečekali jsme, že narazíme na "město duchů". Byl to vpravdě velmi poučný zážitek...
Sichuanské klima náramně vystihuje čtyřznakový idiomatický výraz 蜀犬吠日- „psi ze státu Shu [míněn Sichuan] štěkají na slunce“. Ohnivá koule se tady objevuje velmi zřídka, takže i čoklové jsou vyděšení, když zpoza vlhkého mlžného oparu proteče několik slunečních paprsků. Já jsem si solidně zaštěkal předminulý týden. Teplota se totiž zhoupla z nějakých čtyřiceti stupňů na dvacet a zase zpět, takže půlka školy dostala místní populární „ganmao“ (soplení a chrchlání) a ani já jsem nebyl výjimkou. Naštěstí dávka speciální...
Studijní oddělení evidentně funguje všude na světě úplně stejně. Krajní termín pro nástup jsem měl 4. září, přišel jsem druhýho. Po odevzdání dokumentů, které skončily někde v obálce jsem ukázal referentce pas. "Aha, vy máte vízum typu F. Běžte tedy bydlet mimo kolej," řekla Dawn Zhang. Podivná logika, pomyslel jsem si. Abyste si mohli udělat obrázek sami, přináším plnou verzi rozhovoru. Karosh: Já mám ale vládní stipendium, mám mít placenou kolej. Dawn: Ale nemáte. Karosh: Mám. Dawn:...
Yiové byli hanskou většinou vytlačeni do Liangshanu 凉山 - "Chladných hor". V minulosti platili za drsné otrokáře, hanské vesnice blízké jejich území se klepaly strachy, když si nájezdníci přicházeli pro své nové služebnictvo. Yie dodneška nikdo moc nemá rád - jak Hanové, tak ostatní příslušníci národnostních menšin. Prý jsou "divní" a kradou věci. V současné době se situace naprosto obrátila. Hanové jsou elitou, Yiové - nadsazeně řečeno - jejich otroky. Hlavní město Yiů - Xichang - je na čínské poměry malé, má něco...
Longbu 隆布 je hipík, ačkoliv to sám vehementně popírá. Na ruce má růženec vytvořený z lidkých kostí. Když měl ještě peníze, koupil ho v přepočtu za cca 48 tisíc korun. V okolí jeho úžasného "hotelu", který buhvíproč pojmenoval "Rwanda", se nachází jediné místo, kde si můžete bez problému zaplavat v jezeře. "Policajty mám vošéfovaný... Kdyby něco, pošli je za mnou." Je členem komunistické strany - má dokonce legitimaci. Ale vládu rád nemá. Stejně jako nemá rád "mamonáře z Pekingu", kterým jde jenom...
Nechápu, odkud se vzal ten děsivý čínský nevkus. Ten amalgam šedivé a hranaté socialistické architektury, blýskavých pozlacených růžových předmětů a nekonečná paleta supersladce sentimentálních cajdáků. Žeby Kulturní revoluce, následné vystřízlivění a honička za Západem zanechaly tak hlubokou stopu? Možné to je. Cesta z Daochengu do Zhongdianu (aka Šangrily) je nádherná. Vede hustě zalesněným územím, ze kterého semtam vykouknou skromné baráčky či malý chrámek. Vše je zastřešeno obrovskými vápencovými masivy. Silnice zatím na mnoha...
Ve 30. letech minulého století ji pojmenovali Daocheng 稻城 - "Město rýže"... Prý pro štěstí, aby se zde životodárné plodině dobře dařilo. V dnešní době zde roste ječmen, pěstují se brambory, sbírají tuny hub a ve středu dříve ryze tibetské vesnice bují "nádherné" betonové domy ve tvaru krychle. Čím hranatější a barevnější, tím lepší. Zdi z tesané žuly pokrývá bílá omítka s rudými čínskými znaky, na hlavní třídě (stejně jako v Litangu) trůní obrovské umělohmotné palmy. Mezi tím se motají různé...
V Litangu mají úplně všechno. Od kovářů, lidových léčitelů až po pasáky. Každý večer nám ke spánku hraje vedlejší dydžina, kde hrají mix mezi technem ala 2Unlimited, hiphopem, lidovou hudbou a Evou a Vaškem. Ruda Havlík to na svém blogu trefně pojmenoval "bulharská hudba budoucnosti". Samotné město je dost špinavé, zaprášené a tím pádem velmi atmosferické. Kromě Tibeťanů jsem tady zahlédl i národnostní menšinu Naxi (většinou prodávají u stánků smažené maso na špejli) a také pár izolovaných Yiů (bezcílně se flákají po...
První zastávka tedy Kangding, město s nevalnou pověstí. Ihned po příjezdu mě do palice praštilo déja vu - Andorra la Vella! Akorát divočejší a špinavější. Město je také zaseklé do údolí, také je plné nových skleněných a blyštivých budov a také si hraje na superrozjetou zašívárnu. V centru nechali Číňané blahosklonně asi 10 domů ze starých časů, jinak všechno srovnali se zemí. Všude po zemi se válejí sušící se houby, které ve zdejším kraji rostou jako šílené. Město jimi také charakteristicky voní. Nedávno jsem četl historku o tom,...
V Chengdu je vedro, vlhko, lepkavo... A taky přes smog neviditelno. To nevadí... Co ale vadilo, to byl výběr hostelu. Dragon Town - turistická atrakce, která byla ještě před dvěma lety spletitým bludištěm lešení, kabelů, drátů a poházených tvárnic. A uprostřed hostel, který jsem si pamatoval. Tehdy jsem našel ve své matraci (živočišnou) štěnici, ale ani to mě neodradilo zkusit štěstí znova. Strhaní jsme tedy dorazili na místo a nechali se poměrně oškubat. Druhou noc zachránila Nora svou další fekální historkou, díky níž jsme inkasovali 50% ceny...
Let sliboval 22 hodin nepřetržitého střídání adrenalinu a nudy k ukousání. 22 hodin plných kontrol, vyndavání a zandavání věcí do příručního zavazadla, čímž stoupá pravděpodobnost, že člověk něco někde vytratí... A 22 hodin plných shánění transferů, nedostatku času, nervozity, zmatenosti, nausey, hladu, žízně, tlačenic a buhví čeho ještě. Upřímně, nečekal jsem, že k tomuhle balíčku dostanu ještě pár pořádných bonusů... 6:00 Lufthansa - Praha-->Frankfurt Bez problému. To, že Lufthansa je vcelku pitomá společnost jsem...
Tak je to za námi... Uf! O čem to mluvím? O audiovizuálním večírku Mochipet vs. Lichtfaktor, který jsme se zbytkem Lunchmeatu pořádali. Aniž bych chtěl být nějak narcistický, tak si myslím, že akce se opravdu povedla. Hlavní zásluhu na tom měl z nás Kuba, který vzal na svá bedra veškerá rizika a celou organizaci. Já a Franta jsme byli šedou, nicméně nezbytnou eminencí v pozadí (ne jako v prdeli, víme?). Zároveň jsme vygenerovali obrovské množství dat, ať už...