Čas se chýlil k půlnoci a helsinské letiště se vylidnilo. Uklízeč, patrně imigrant, na mě hodil otrávený pohled. Asi to bylo tím, že jsem si z jednoho kouta udělal vlastní malou kancelář, kde jsem se, věrný svému velmi vzdálenému romskému původu, nežinýroval řádně uvelebit. Kolegou mi byl Číňan, který si stěžoval, že v Evropě nemáme americké zásuvky a v kuřárně chybí erární zapalovače, sekretářka za vyluzování nelidských zvuků dřímala opodál ve spacáku na k tomu uzpůsobenému lehátku. Proudy deště vytvářely na vnějších stranách prosklených ploch rychle se měnící mapy hbitě zurčících potůčků orientovaných podle toho, jak se měnil směr větru. Ten povážlivě cloumal anténou na řídící věži.
Tento web byl uveden do provozu dne 5.5.2001 a byl umístěn na serveru Webzdarma pod doménou kara.borec.cz... Zezačátku neměl žádnou funkci, v podstatě šlo o trenažér mých schopností v oblasti webdesignu. Pak se mi dostal do rukou digitální foťák Canon A50 a napadlo mě, že internet je dobrý prostředek pro poskytování fotek ostatním uživatelům - skutečně brilantní úvaha, že? A rázem stoupla návštěvnost, jelikož téměř každý můj kamarád toužil rekapitulovat, co že to...
Jednoho večera jsme zavítali na čínský trh. Byl plný krys a zel prázdnotou, kromě otravné havěti zde zbyly už jen podobizny thajského krále s fotoaparátem kolem krku a čínské cedule s vyobrazením různých taoistických a buddhistických božstev nad vchody do potemnělých domů. Měl jsem příležitost setkat se i s Asenem, kamarádem Ondry Vařila z pekingské koleje.
