Kdekdo tuto mou myšlenku bude považovat za kacířskou, všichni Číňané by se jistě cítili uraženi, kdyby si byli schopni tento krátký článek přečíst. Přesto všechno mi to nedá, abych si tuto velmi kontroverzní otázku sám nepoložil. V nedávné minulosti jsme na hodině klasické čínštiny analyzovali tento text (omluvte prosím můj přibližný, tříminutový chatrný překlad, pokud chce někdo něco poopravit, prosím do...
Opětovná návštěva známých míst, jako je Zizhong 资中 Zigong 自贡 a Fushun 富顺 a při té příležitosti objevení dalších dvou úžasných míst, jmenovitě okresu Rongxian a starého městysu Niufo. Okres byl v minulosti vyhlášeným centrem buddhismu (v centru se nachází po Leshanu druhá největší socha sedícího Buddhy na světě měřící 36.7 m) a přebývalo zde spousta básníků a jiných...
Možná jsem až příliš přehlížel místa, která nebyla složena z vyloženě minoritního obyvatelstva. Možná jsem mnohdy dal na první dojem. A možná jsem byl i předpojatý. To vše ale doznalo brzkého konce někdy na začátku dubna, kdy jsme měli cca 3 dny prázdnin. Já, Im a Natálie jsme koukali do mapy, kam by se dalo vyrazit. Hory v této době stále halila vlhká mlha či sněhové závaly a tato situace přiliš nepřála nějakému dalekosáhlému průzkumu. Zaměřili jsme tedy pozornost na jihovýchod Sichuanu. Má představa o těch místech byla – továrna,...
Pod svícnem je nejvíc tma. Tak by se dal vyjádřit první červnový víkend, na který jsme si naplánovali skromný výlet do okolí Chengdu, konkrétně do okresů Dayi 大邑 a Qionglai 邛崃. Jak známo, Sichuan je centrem taoismu, buddhismu i konfuciánství a také jejich syntézy zvané sanjiao 三教, čili „tři náboženství“. A právě tyto dva okresy byly podle našich informací bohaté na chrámy, sochy atd. Nebylo se ani třeba kodrcat někam daleko. Paradoxně nejvíce času sežrala doprava z kampusu Sichuanské univerzity na předměstskou autobusovou zastávku...
Život v Číně není pro zápaďáka jednoduchý. A není to jen jazyková bariéra, se kterou se jich většina potýká. Naopak – někdy bych byl rád, kdybych neuměl čínsky ani slovo. Je poměrně strašné rozumět tomu všemu, co si o vás lidi okolo šeptají. A nejstrašnější na tom je, že si všichni šeptají to samé. Kdo se s vámi odváží zapříst hovor, ptá se většinou na to samé a v tom samém pořadí. Nemám rád být středem pozornosti. Být slavný, asi bych se taky uchlastal... Dříve nebo později v Číně příjde na zápaďáka kulturní šok. Je...
Troška DOXu a troška Berlína v jedné chengduské designové kavárně. Na záchod se chodí do druhého patra spolu se zaměstnanci design studia. Adresa: 成都市红星路一段35号创意园附1号
Sofistikovaný zavlažovací systém z dynastie Qin u města Dujiangyan 都江堰, který v dávných dobách bránil povodním a rozváděl kanály vodu prakticky do celé úrodné oblasti Sichuanu a posvátná taoistická hora Qingchengshan 青城山. Školní výlet v propršeném dni, který dával celému místu ještě atmosféričtější ráz!
Až na pár drobných technických závad (výpadek proudu na 2 hodiny) vcelku podařená akce! Některé fotky fotila Huang Sui 黄绥, některé jsem fotil já jejím Nikonem.
Fronta vlnící se jako jedovatý had. Rolníci předbíhají a já kleju ve třech jazycích. „Tohle je tak na dvě a půl hodiny,“ říká výpravčí, když právě rozmatlává po zemi hlen špičkou své naleštěné boty. Skřípu zubama. „Ještě jednou do mě strčíš, tak...“. V autobuse peklo nepřestává, soudruh za mnou hodí nudlovou šavli, která jen o pár decimetrů mine můj zátylek. Cesta stojí za hovno, po chvíli už blejou úplně všichni, Im spí. Poté, co nás tenhle „cirkus poblijón“ vysype na hlavním autobusovém uzlu v Anyue 安岳, tak velmi...
Příjemný, školou organizovaný výlet se spolužáky stipendisty do Beichuanu, jedné z oblastí v severním Sichuanu těžce postižených zemětřesením. Shlédli jsme qiangskou vesnici Jina 吉娜羌寨 (a perfektně se tam naobědvali, qiangská kuchyně je prostě nejlepší) a muzeum zemětřesení (zanechávající ve mně rozporuplné pocity, zda je to normální). Účel výletu byl patrně ukázat zahraničním studentům, jak ohromně rychlá je revitalizace a rozvoj postižených oblastí. Má to však jeden zádrhel - rychle neznamená kvalitně. Nové budovy jsou typicky...
Starobylé město v severním Sichuanu známé především kvůli octu 醋, kuchyni (jak jinak v Číně), velmi dobře zachovalým siheyuanům 四合院 a přes svou poměrně malou rozlohu i jako centrum všemožných náboženství. Celé je postaveno v souladu s konceptem fengshui. V jeho okolí se nachází spousta taoistických jeskyní s texty vyrytými do skalních stěn (hlavně okolo Tengwang ge 滕王阁), velký komplex buddhistických soch vyrytých přímo do skály (Dafo si 大佛寺) včetně vzácné sochy lva z období dynastie Severní Wei 北魏石狮， nově postavený...
Provincie Guizhou se spolu se sousedním Yunnanem rok co rok střídá na nechvalné první příčce „soutěže“ o nejchudší čínský kraj. Obě tato místa mají hodně společného: z většiny hornatý povrch, špatně obdělávatelná půda, žalostná infrastruktura a početné minoritní obyvatelstvo. V Guizhou jsou patrné historické tenze menšinových národností vůči Hanům i mezi sebou navzájem. Vesnici Mengzhai 孟寨 v severním výběžku provincie Guangxi, ale kulturně patřící už k provincii Guizhou, dělí na miaoskou a dongskou část říčka, přes níž...
„Vy jedete do Rongjiangu? Waaaaau,“ říká mi pekař, když si v jeho krámku kupuji slaďoučký koláč. Už více jak měsíc jsem totiž nepoznal chuť těsta. Ono na cestě z Congjiangu 从江 do Rongjiangu 榕江 v provincii Guizhou není nic zvláštního, tak proč tolik údivu? Milý pekař a jeho společník jsou dva velmi pozitivní a usměvaví chlápci. Ovšem kvůli tomu, že jsou to zřejmě homosexuálové, zjevně nemají v Číně lehký život, a tak jsou šťastní za každou prokázanou vlídnost, včetně uctivého jednání, například poděkování a tak podobně....
Mezi těmito veselými příspěvky se k vám, čtenářům tohoto vědecko-zábavního blogu, obracím s naléhavou výzvou. Málokdo z vás to ví, ale v dlouhém seznamu druhů, které jsou na pokraji vyhynutí se objevila další položka. Se stále více se rozvíjející civilizací tak trochu zapomínáme na ostatní živočišné druhy. A obecně se k matce přírodě vůbec nechováme hezky, za což nás čas od času potrestá katastrofami, jako třeba zemětřesení, tsunami, rozsáhlé požáry a podobně. Ani z tohoto si však nedokážeme vzít ponaučení. Měli bychom si...
Dongové jsou experti na dřevo, své stavby většinou staví bez jediného hřebíku (dnes už méně, ale stále). Miaové, v JV Asii známí jako Hmongové, jsou pověstní svou svébytností a velkým počtem tradičních svátků.
