Uviznou v ropou prekypujici zemicce v Perskem zalivu ma sva pro a proti. Ta pro jsou jednoznacna. Luxusni hotel s peti hvezdami, luxusni vecere pro dva a propustka do mesta Dauha. Vse na ucet hlavniho vinnika - Qatar Airways. Vizum do Kataru stoji kolem tri tisic korun a trva nekolik tydnu, nez se vyridi. To jsou ty klady. Nasleduji zapory... V Kataru neni absolutne co videt ci delat. A ta hlavni vec - a sice ze zmeskame navazujici let, ktery zitra rano odleta z Mnichova. Jsem nakvasenej jako puma, chudak Nora. Je moc statecna, ze to tu se mnou vydrzi... Kazdopadne je to docela zajimava...
Jdu po prelidnene ulici plne zbretku, zebraku a troubicich vehiklu vsech znacek a typu. Malem si ani nevsimnu, ze na me bezzuby chlapek mava okousanou kostrickou krysy, kterou drzi za ocas. Z torza hlodavce jeste kape krev. Chlubi se, ze prave pozrel vyzivny obed. Malem slapnu na jeji jeste stale zivou pribuznou, ktera prikrcene dli ve strouze, ktera vede napric chodnikem. Ceni zuby a prska. Prejdu maly mostek pres reku, jejiz oba brehy lemuji chatrce a vodu pres odpadky neni skoro videt. Mezi tim vsim marastem pluje na voru clovek. Netusim, co tam hleda. Kdyz zase prechazim koleje, podivam se...
Rano zazvonilo budik v sedm. Zvedl jsem svuj ulepeny oblicej z polstare a zamacknul ho. Nora si ani nevsimla, ze zvonil. Tak tedy zacal nas posledni den na Busuanze. Den plny trampot i krasnych zazitku. Po snidani jsme uz po treti dorazili do kancelare spolecnosti Asian Spirit, ktera by nas mela bezpecne dopravit do Manily. I napotreti selhala konfirmace naseho letu, ale zato jsme se jen tak mimochodem dozvedeli, ze nas let ma 4 hodiny zpozdeni. To nam ani tak nevadi, aspon nebudeme muset vstavat v pet hodin rano. Kazdopadne to asi bude jeste kovbojka, jediny dukaz o rezervaci je nase...
Rano jsme vyrazil vstric do hor. Jak jinak, nez na motorce. Nora byla totalne uondana, a tak dala prednost spanku. Pujcil jsem si trochu vice "terenne" vyhlizejici stroj, nechal si sefikem prelit zbytek benzinu ze vcerejsi motorky a jelo se. Musel jsem jeste dolit do nadrze kapku benzinu. Ten je tady desive drahy - skoro 70 piso za litr (= 22 kc). Vydal jsem se tou samou cestou, jako tehdy, kdyz jsme pichli. Prosvistel jsem vesnici Guadalope a San Nicholas, pozdravil "stare zname", kteri nam tehdy pomohli a hura do hor. Musim rict, ze dosud jsem si myslel, ze nic...
Proud jde velmi prerusovane. Zajimave je, ze na Palawanu rikali vypadku "blackout" (coz je logicky ten spravny termin), zatimco tady vsude rikaji "brownout" :)). Vcera jsme opet pujcili motorku. Vyhadali jsme si daleko lepsi, nez pred tim. Cilem byla mala rybarska vesnice, kam nas poslal sam majitel pujcovny. Pry nas jeho svagr na bance proveze po okoli za pet stovek. Cesta byl jiz tradicni opruz. Je dost vycerpavajici sledovat kazdy sutr ci brazdu v totalne rozmlacene ceste. Staci mala nepozornost a letime stremhlav vzduchem. Odbocka z hlavni silnice mela...
Vsechno je slozitejsi a mene dostupne, nez v El Nidu. A taky drazsi, protoze tahle oblast je tak nejak "vetsi" rezervace, nez severni Palawan neboco... Prvni den tady na Busuanze cely proprsel, takze jsme se jenom valeli a jedli :). Druhy den se pocasi znacne umoudrilo, vyrazili jsme tedy pro motorku. Pujcovnu vlastnil velice vtipny bezzuby chlapek, ktery nam asi tisickrat vysvetloval podle nacrtnute mapy, kam mame jet a podobne. Misto "yes" rikal "no" (napr. "You will turn left here, no..?"), ale podezrivam ho, ze chtel rikat jenom "you...
Odrazili jsme od brehu za slibneho pocasi. Lod jela rychleji, nez se predpokladalo, protoze sikovni filipinsti kapitani (ano, u kormidla se stridali 3 lide) chytre vyuzili pomerne velkych vln, a tak jsme k brehum Culionu a Busuangy doslova doserfovali. Pote se ovsem strhnul masivni dest s vichrem, nasledkem cehoz mam promoceno (destem :) tak 75 procent veci. Nora byla daleko chytrejsi a predvidavejsi, nez ja a zabalila si veci do igelitu. Nojo, mam se co ucit :). Velka banca byla velmi stabilni. I kdyz byla postavena doslova ze vseho mozneho, co se naslo v pristavu, strach jsme...
Je to tak, zitra rano vyplujeme obri bancou jmenem Jesabell I. na ostrov Busuanga. Ten nazev by se hodil spis do Karibiku. Kdyz se vyslovi "Busuanga", hned mi naskoci obrazek kapitana Jacka Sparrowa. Pocasi neni nic moc, ale snad se to zvladne. Lode vstric mestu Coron miri 4x tydne a zatim se vubec nic neprihodilo. Byla sice moznost jet obrim trajektem za polovinu ceny, ale ten jel az v nedeli a navic pres noc, takze jsme zvolili prijemnejsi moznost. Opoustime tak ostrov Palawan, ne vsak provincii stejneho jmena a plujeme vstric Calamianskym ostrovum. El Nido, v prekladu...
Dneska se zase ukazalo slunce se vsi paradou. Cest monzunum! Hagabat je ten, ktery tady prave je, tzn. vlhky monzun. Jeho sussi bracha se jmenuje amihan. Jeste vcera jsme se od Chin dozvedeli, ze tem ryzovym kolacum se tady rika bibinka, coz zni az moc podezrele cesky. Chin je cim dal tim milejsi. Dnes se kvuli nam utrhla z prace a zkousela premluvit jednoho Korejce, zda by nam nesmenil penize za vyhodnejsi kurz. Nepovedlo se, ale kazdopadne snaha se ceni. Holt za blbost se plati, a tak jsme ve smene tratili zhruba petikilo (ouhuuu), ale aspon ze to neslo do kapsy...
Rika se, ze kambodzske penize Riely jsou nejvetsi penezni zasobarnou bakterii na svete. Docela rad bych vedel, jak si stoji filipinske piso. Podle odhadu ma kazdy sedmy Filipinec zloutenku typu A. Penize jsou takove vlhke onipane a potrhane hadry. Kdyz se tyto dva faktory spoji dohromady, tak mam strach, abych v penezence nevyslechtil nejakou novou nelecitelnou chorobu. To nic, to jen tak na zamysleni uvodem... Jeste doplneni k vcerejsku. Vsimnul jsem si, ze kazdy alespon trochu velky barangay (= vice jak 4 chatrce) ma zakladni ci stredni skolu. A v tesne blizkosti basketbalove...
Jak uz to tak byva, tak dnes dorazily nasledky boure Fung-Wong, ktera se mezitim stala tajfunem a v teto chvily bicuje nestastny Taiwan. Idealni duvod k odpocinku. Vcera jsme si pujcili motorku a vyjeli prozkoumat okoli. Cesta byla plna sutru, ale meli jsme helmy a dlouhe obleceni. Zcasti proto, abychom se v pripade vysekani tolik neodreli, ale hlavni duvod byl ten, ze jsme meli v planu lezt do dzungle. Motorku jsme si pujcili od "francouze o holi" v jeho pujcovne jmenem PITSTOP. Rikal, ze ve Francii mel osklivou bouracku (na zadech mel slic po pateri od zatylku az mezi...
Dny plynou pomalu i rychle zaroven. Dnes byl posledni den na kajaku (docela neuspesny, dost zahadne jsem ztratil padlo, pripadal jsem si jako debil, kdyz jsem sel lod vracet), zitra vyrazime na motorku. Samozrejme s prilbou a jinym prislusenstvim. Nic moc jineho se nedeje, krome toho, ze na severovychod od Luzonu zuri tropicka boure Fung-Wong, ktera by nas ale mela minout. Vzhledem k tomu, ze Noru opravdu miluje veskera mistni fauna, rozhodli jsme se trosku zmenit plan. Misto do Port Barton a Sabangu pojedeme na raj potapeni a snorchlovani - na Busuangu (alias Coron). Prijdeme tak o...
Pomalu jsme se zabydleli v El Nido. Nasli jsme stacirnu vody, kde 1,5 litru stoji 10 piso misto obvyklych 40ceti. Nasli jsme restauraci, kde opravdu vice nez solidni nasup jidla stoji 250 piso misto 550 a obsluha je doslova zlata... Poprve v Asii jsem objevil i pekarnu, kde pecou celozrnny chleba! Uz si na nas tolik neprijdou... Mame sice pomerne drahe bydleni (800 piso/cca 260 kc za noc), nicmene je s vyhledem na cely zaliv a "personal" (proste mananovi pinoyove) jsou velmi v pohode. Horsi je Japonec Hiro, ktery s nami sdili patro (zdi jsou dost tenke). Hiro ma 2 spolubydlici a...
Tak jsem se konecne dostal k netu. Trvalo to hodne dlouho, protoze filipinska omladina okupuje vsechny dostupne internetove kavarny a hraje od solitaru az po counter strike. Tim padem budou zapisy spore a bude jich mene, nez z Ciny. Abych tedy popsal cestu sem. V patek 7:15 jsme nasedli do velmi maleho vrtuloveho stroje od CSA a zhruba za hodinu byli v Mnichove. Nemci nas nechali cekat zamcene v mistnosti, pres jejiz prosklene dvere jsme meli moznost pozorovat nase cirkulujici batohy na pasu. Schengen neschengen, co se da delat. Objevil jsem internetovou kavarnu a hned do ni zalezl....
Po dlouhé době opět zdravím. Po úspěšně završeném roce odjíždím na zaslouženou dovolenou, tentokrát na Filipíny. Setkám se tam opět s hrozbou malárie a jako bonus přibydou tajfuny, záplavy a monzuny. Ale už teď se nemůžu dočkat, vážně! Na této stránce můžete sledovat počasí. Jakmile by se tam objeví Notovo hrozivé větrnné oko, neváhejte mi poslat sms, abych se mohl zavčasu přivázat k nejbližší palmě. V průběhu cesty se pokusím něco veselého vyplodit a dát to jako už tradičně na tyto...
